Dovolená v Bílých Karpatech
Někdo by si při slově dovolená, obzvláště ve spojení s mimořádně horkým létem, představil pláž někde u vody. Ne tak chotěšovští turisté, kteří se vydali do Bílých Karpat. Bílé Karpaty jsou pohoří na jižní části československé hranice, jehož nejvyšším vrcholem je Velká Javořina - 970 m.n.m..
Ubytovali jsme se v Chatě Lopeník, která se nachází na úbočí Velkého Lopeníku - 911 m.n.m., který je zároveň čtvrtým nejvyšším vrcholem Bílých Karpat. Na první výšlap jsme se tedy nemohli vydat jinam, než právě na vrchol kopce, pod kterým jsme se zabydleli. Výstup byl poměrně náročný, ale pohled z rozhledny, která se nachází na vrcholu, za to určitě stál. Dolů to bylo ještě náročnější. Navíc jsme sestoupili do nejnižšího místa v údolí pod Lopeníkem jen proto, abychom zase mohli vystoupat na protější hřeben Nové Hory a po něm obejít obec Březová až k rozhledně "U křížku", ze které je stejně pěkný pohled na Velký Lopeník, jako pod ní. Pak už jsme se vrátili přes Březovou zpět na chatu a tím jsme ukončili první a zárověň asi i nejobtížnější výšlap z celého týdne.
Každým dnem bylo o něco tepleji, což nejsou úplně ideální podmínky pro delší a náročné trasy, takže jsme přizpůsobili program počasí a další den jsme vyrazili do lázní Luhačovice, které jsme si v poklidu prošli, ochutnali jsme zdejší minerální prameny včetně známé Vincentky a na závěr jsme navštívili minigalerii rozhleden. Pokud vás zajímají rozhledny, tak se tu neváhejte zastavit.
Další den jsme vyrazili na nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Přejeli jsme k rozcestí Kamenná bouda a odtud jsme šli po červené TZT přímo na vrchol Velké Javořiny. Na vrcholu je televizní vysílač, ale pokud se chcete občerstvit, musíte sestoupit pár výškových metrů na slovenskou stranu hory, kde se nachází Holubyho chata. Můžete tu ochutnat slovenské pivo i speciality a platit se dá i českými korunami. Odtud jsme se vrátili k vysílači na vrcholu, a pokračovali jsme po hřebeni k místu, kde probíhají československá setkání. U památníku jsme našli věnce venované parlamenty obou republik. Odtud jsme začali sestupovat k modré TZT a zároveň k naučné stezce Javořinská, po které jsme došli až na okraj obce Vápenky. Pak už jsme se vrátili po žluté TZT rovnou k autům.
Ve čtvrtek jsme opět zavítali na Slovensko. I když tentokrát jsme překonali hranici auty a dojeli jsme až do vesničky Višňové, která se nachází přímo pod nechvalně proslulým Čachtickým hradem. Příkrou cestou jsme vystoupali k hradu a celý jsme ho prošli s průvodcem. Pak jsme se další strmou cestou vrátili k autu a zajeli do Čachtic na oběd. Pak bylo v plánu koupání v nádrži Zelená voda, ale nádrž byla natolik zarostlá řasami, že jsme si to rozmysleli a místo toho jsme krátce navštívili hrad Beckov, a pak už jsme se vrátili zpět na chatu a hlavně do bazénu.
V pátek jsme se rozdělili na dvě skupiny. Jedna navštívila naše nejvýznamnější poutní místo - Velehrad, zámek Buchlovice a hrad Buchlov. Druhá skupina se vydala do Komni, rodiště J.A.Komenského. Odtud jsme vyrazili na krátký cca 10 km okruh přes motorest Rasová, zříceninu Zuvačov k lomu Modrá voda a zpět do Komni. Tady jsme si prohlédli památník J. A. Komenského, který se nachází v zachovalém "špejcharu." Zbytek dne byl opět vyhrazen na koupání.
V sobotu jsme vyrazili na poslední trasu přímo z chaty. Prošli jsme obcí Lopeník a vystoupali jsme na Mikulčin vrch. Pak jsme se vrátili do sedla pod Mikulčiným vrchem a po občerstvení v útulném domácím bistru jsme se přes Malý Lopeník vrátili zpět na chatu. Tady už probíhalo veselí po svatbě, která se tu odehrála v době naší nepřítomnosti. Takže poslední večer jsme ochutnali i nějaké svatební dobroty, víno i výbornou slivovici.
Neděle už byla vyhrazená pro návrat do Chotěšova. I přes tropické teploty, které panovaly celý týden, jsme nachodili 60-70 km podle zvolených tras s celkovým převýšením cca 2 500 m.
Fotografie si můžete prohlédnout ZDE.
Tomáš