Hledání Floriánské studánky (TOM)
Na poslední prázdninový výlet nás vyrazilo jen poskrovnu - 2 malé turistky a 2 dospělí. Sraz byl na nádraží ČD v Chotěšově, kde jsme nastoupili do "žraloka" a ten nás zavezl do Holýšova, kde začalo naše hledání vytoužené studánky.
Naše vycházka začala netradičně, protože jsme hned na začátku opustili červenou a putovali jsme po hlavní ulici kolem Penny až k mateřské školce, kde jsme na červenou turistickou značku opět narazili. Po ní jsme za doprovodu slunečních paprsků dorazili k bývalému tankodromu, kde jsme červenou vyměnili za cyklostezku. Po této cyklostezce jsme bez větších obtíží dorazili až na rozcestí Kaderovna. Tam jsme si museli mezi několika cestami vybrat tu správnou a jak se za chvíli ukáže, zvolili jsme správně hned na první pokus. Hledání se ze začátku nedaří, ale už jsme zde hledali Floriánskou studánku několikrát, a tak jsme něchtěli opět odejít poraženi. Cestou jsme se motali různým křovím, šli jsme také vyschlým potokem a také jsme našli nějaké kosti. Asi těch chudáků, co nebyli v hledání úspěšní.
Abychom náhodou nedopadli stejně, takticky jsme poslali napřed průzkumníka, aby se zachánil alespoň někdo, kdyby bylo před námi nějaké nebezpečné zvíře. Měli jsme štěstí. Průzkumník se vrátil s dobrou zprávou, a tak jsme mohli vyrazit k vytouženému cíli. U studánky jsme udělali společné foto a začala svačina, u níž jsme zažili takovou srandu, která některým vlila slzy do očí. Po posilnění a prozkoumání okolí studánky nás čekala kamzičí cesta zpět, museli jsme trefit žlutou turistickou značku, která by nás dovedla k rozcestníku Trný. Cesta nám utíkala a najednou dostal někdo nápad si v takovém horku, bylo kolem 32°C, zahrát fotbal. Po prvním šoku došlo k upřesnění, že pouze slovní, a tak se všem ulevilo a mohli jsme hrát.
Od vrcholu Trný jsme se opět vydali po červené směrem na Holýšov. Cestou jsme si formou otázek vyzkoušeli, co jsme se během dnešního pochodu dozvěděli a odpovědi byly celkem úspěšné. Do Holýšova jsme se však nechtěli vrátit stejnou cestou kolem tankodromu, a tak jsme se na kraji lesa stočili doprava a pokračovali podél lesa až na začátek Holýšova. Cestou jsme si ještě vyzkoušeli naši fyzickou zdatnost, když jsme se snažili vylézt na stoh z balíků slámy. Někomu se lezení dařilo, někomu méně, ale nakonec jsme všichni stanuli na vrcholu.
Horolezecké dobrodružství nás v tomhle horku docela unavilo, a tak jsme byli rádi, že nám zbyl ještě nějaký čas do odjezdu vlaku a můžeme se stavit v hospůdce U lípy na studenou limonádu. Poté už zbývalo jen dojít na nádraží a nechat se Žralokem odvézt do Chotěšova. Naše putování bylo sice celkem krátké - asi 6 km, ale zato jsme zažili několik okamžiků, na které jen tak nezapomeneme.
Fotografie z výletu jsou ZDE.
Jana a Vašek