Jízdenka na léto

21.07.2015 21:09


Také letos jsem využil jízdenku na léto a poznal pár míst mé rodné země, zde je pár postřehů:


1) Výlet Slaný (město nikoli moře) seděl jsem sám v přeplněném voze (toho dne teplota byla 36 stupňů Celsia ve stínu, takže na cesty se vydalo jen pár dobrodruhů). Za vidění stojí Slánská hora, posezení doporučuji v pivovaru Antoš (dobré pivo i jídlo) a ještě jsem narazil na 3 věci, které stojí za samostatný výlet. Cestou zpět jsem se stavil v Kralupech nad Vltavou. Zde jsem vylezl na Hostibejk, prošel Dvořákovo cestu a zastavil se u Vaňkovo drogerie (to je ta, o které byla zmínka ve Švejkovi).


2) Nové Město nad Metují – ačkoliv jsem měl zásoby jídla s sebou, přepadnul mě hlad, takže muzeum hodinek Prim jsem musel obětovat na úkor doplnění energie v restauračním zařízení na velmi pěkném náměstí. Renesanční štíty ve tvaru vlaštovčích ocasů nejsou náhodné. Vlaštovek hnízdících v podloubí je opravdu plno. Za shlédnutí stojí i zámek s jeho zahradou.


3) Borovany a České Budějovice – borůvky, borůvky, borůvky, "Votravovat a buzerovat", v Českých Budějovicích by chtěl žít každý (jen pivo se pořád nenaučili vařit).


4) Přesun po vlastní ose Nový Bor – Česká Lípa - asi nejhezčí výlet, více řeknou fotky.


5) Česká Třebová (dopravní město, spojené hlavně se železnicí a Velorexem) a Litomyšl. Pěkné, ale přeplněné turisty a auty. Ale v postraní uličce bez lidí se můžete přesvědčit, že Smetana je z chmele, ječmene a vody a ne z mlíka. A chutná.


6) České Velenice – obvykle člověk cestuje, aby poznal něco z minulosti nebo současnosti. Do ČV jeďte, abyste věděli do čeho díky sociálnímu státu a Bruselskému diktátu o rasismu viděli do čeho jdeme. Z historie zde stojí za zmínku železniční stanice a opravárenské dílny železničních vagonů. Jinak je celé město skanzenem blízké budoucnosti.


A ještě jeden postřeh, protože je lepší končit pozitivně. Přibývá opravených fasád a ubývá těch posprejovaných. Nejspíš jsou Češi u moře a nemají čas stříkat po budovách.

Fotografie jsou k vidění ZDE.


Brzy na viděnou, Jirka