Krajem železné opony

Mám rád tenhle kraj podél hranic od Dyleně po Zadní Chalupy. Ostrov přírody a ticha, které naruší jen občas zvuk traktoru, jinak slyšíte pouze zpěv ptáků a ze svahů vás přivítá bučení krav.

Tentokrát jsem se vypravil na bývalou rotu Sruby. Moje cesta začala na nádraží v Nýrsku, za Chudenínem jsem vstoupil do bývalého hraničního pásma. V Červeném Dřevu jsem se na chvíli zastavil. U základů kostela a srovnaného hřbitova se nedalo ani jinak.

Tato ves byla zbořena stejně jako spousta dalších v tomto kraji. Tyto zbytky staveb jsou němými svědky toho, co se za posledních 100 let zde odehrálo. Na místech, kde byl dřív normální život. Na místech, ze kterých odešli Němci a Češi bojovat do stejné armády, aby o 20 let později byli vyhnáni nejdříve Češi, pak Němci. O pár let později byl tento kus země uzavřen pro všechny, kromě spousta vojáků strážících hranici, pár zemědělců a pár lesních dělníků.

Konečně jsem došel na bývalou rotu Sruby. I její budovy jsou dnes ruinou a kudy vedla signální stěna, se dá poznat jen s mapou v ruce a dobrým detektivním hledáním. Co bylo, už neexistuje. A co bude dál? Zatím je proud jen v elektrických ohradnících kolem pastvin.

Fotografie jsou k vidění ZDE.

Jirka