Líňský maraton (TOM)

Po roce jsme opět vyrazili na známý pochod líňských turistů Líňský maraton, tentokrát s podtitulem Memoriál Františka Brabce. Tomuto muži jsme vyjádřili čestnou památku a vzpomínku, protože právě on vedl dlouhá léta jako vedoucí akce Líňský maraton.

Sešli jsme se na autobusové zastávce v 8:50 a odcestovali jsme v počtu 9 malých turistů a 2 dospělí turisté do Líní, kde byl ve škole start dnešního pochodu. Protože jsme měli na začátku dost kuráže ohledně délky trasy, zvolili jsme po vyplnění startovacích lístků jistotu, a to 12 km trasu. Naše trasa směřovala po Líňské okružní stezce. Ta nás zavedla do rezervace Nový rybník, kde jsme nezapomněli udělat foto na pozorovatelně ptactva, od pozorovatelny jsme se vrátili na původní trasu a u cedule s informacemi jsme se dozvěděli, jací ptáci zde obývají tento kout. Další naše kroky směřovaly na místo zvané Na Drahách, kde byla 1.svačina. Po posilnění jsme pokračovali ke křížku u Sulkova, kde nás dostihli naši turističtí kolegové z odboru manželé Lässlerovi, následovala společná fotografie a zastávka na pití.

Po osvěžení jsme se vydali na Sulkov. Cestou jsme hledali "kešky". Po příchodu do Sulkova jsme udělali foto u pomníku s křížem a zkontrolovali jsme sortiment otevřeného obchodu. Zde nás opět našli manželé Lässlerovi, kteří se vydali na oběd do restaurace Sparta. Po posilnění z místní večerky naše kroky vedly k hájovně U Fulínů.

Následující část trasy nás vedla pod dálnicí a my dále špacírem a hledáním kešek došlapali kolem bývalého Starého Sulkova až na 2.svačinové zastavení před kontrolou. Zde jsme dorazili zbytek zásob a už jsme po vůni dokráčeli na kontrolu, která se nacházela na koupališti. Tam nás pohltila vůně špekáčků, podle dobrého mravu nás nikdo nemusel přemlouvat, abychom ochutnali, jak je řezník udělal. Mohu jen podotknout velmi dobrý materiál.

Následoval odchod z kontroly a kolem psího hřbitova za zamračené oblohy, která neukývala nic pěkného, jsme rychlejším krokem uháněli před vodou, ale bohužel marně. Tak 150 m před cílem nás zasáhla salva vody jako z kulometu a rázem se naše oblečení podobalo spíše vodnickému než turistickému.

Cíl se nacházel v restauraci Za větrem, kam nás vítr opravdu přifouknul. V cíli nás pořadatelé odměnili diplomy a samolepkou pochodu. Cestou na autobus byla chvilka času, a tak pochod zakončila fotografie památníku letadla 5. stíhacího pluku, Migu 19. Naše parta z Chotěšova přispěla do počtu účastníků pochodu, na který se celkem sešlo pěkných 270 turistů či turistek.

Fotografie z pochodu jsou k vidění ZDE.

Vašek