Výšlap na Chodsko (TOM)

Poslední červnový víkend jsme se vydali do sousedního domažlického okresu prohlédnout si krásy Chodska. Cestou nás bohužel čekaly všelijaké nepříjemnosti, ale i tak jsme si pochod ve třech užili. 

Než jsme se vůbec dostali do Domažlic, museli jsme kvůli výluce v Holýšově přestoupit na autobus, který nás dovezl do Staňkova a tady nastoupit opět do vlaku a už v klidu pokračovat do Domažlic. Z domažlického nádraží jsme se vydali po červené turistické značce, které se budeme držet po celý dnešní den, směrem k náměstí. Bohužel jsme za chvíli museli vytáhnout deštníky, ale návštěva pekárny na náměstí nám náladu opět vylepšila.

Z Domažlic jsme pokračovali po silnici asi 3 km než jsme dorazili do Újezdu. Hned na okraji Újezdu nás zaujala cedulka s názvem ulice Kozí prd. Jsme skutečně rádi, že sídlo našeho oddílu je ve Sklepní ulici.Na návsi pod lipami jsme si udělali malou svačinu, ale to hlavní jsme si nechávali až po zdolání Hrádku. Že bude cesta na Hrádek hodně náročná jsme věděli už dávno, protože je to k pomníku J. S. Koziny skutečně velký kopec, který jsme viděli už z dálky, ale co nás nemile překvapilo, byla vysoká tráva do pasu, která vzhledem k tomu, že stále pršelo, byla hodně mokrá. Nakonec jsme to ale zvládli a mohli jsme si koupit nějakou tu odměnu v podobě dobrot, které nabízel místní stánek s občerstvením.

Dál jsme pokračovali kolem sochy Jana Sladkého Koziny do Trhanova. Celou dobu jsme se těšili, že půjdeme z kopce. Konečně jsme se dočkali, ale to co nás potkalo, skutečně nikdo nečekal. I když jsme šli po červeně značené cestě, od které jsme čekali, že bude v pořádku, skoro celou cestu do Trhanova jsme se prodírali křovím, kopřivami a ostružiním a pokud na nás před tím bylo ještě něco suchého, tak teď už určitě ne.

V Trhanově jsme prošli Lomikarovou lipovou alejí, kolem tamního zámku a došli až na nádraží, odkud nás odvezla lokálka na domažlické nádraží a z Domažlic žralok zpět do Chotěšova.

Fotografie z výšlapu jsou k vidění ZDE.

Jana