Chotěšovští Tomíci využili prázdninového volna hned ke dvěma výpravám. Ta červencová vedla až na Nový Zéland, kam jsme se vypravili po stopách obyvatel Stodu a Mantova, kteří se ve druhé polovině 19. století vydali hledat štěstí na druhý konec světa. Zatímco jim cesta trvala několik měsíců, my jsme se během hodinky pohodlným klimatizovaným vlakem dopravili do plzeňského DEPA 2015, kde jsme jejich příběh mohli na vlastní kůži zažít během komentované prohlídky výstavy Dobrodruzi.
Ocitli jsme se o 150 let zpět v čase v chudé venkovské chalupě a poté, co jsme si přečetli dopis kapitána Krippnera, že na Novém Zélandu každý dostane vlastní půdu, neváhali jsme a začali se chystat na cestu. Když jsme u notáře zařídili prodej veškerého majetku, vyplnili cestovní pas a podepsali prohlášení, že se už nikdy nevrátíme, začalo strastiplné putování.
Nejprve jsme cestovali vlakem do Hamburku, potom nás loď dopravila do Londýna, kde se nikdo z Dobrodruhů nedokázal domluvit. Pomocí posunků jsme nakonec přesvědčili kapitána lodi War Spirit, aby nás přeplavil na Nový Zéland. Cesta byla dlouhá, v podpalubí jsme byli namačkaní, a to jsme si ještě museli představit, že spolu s našimi dobrodruhy cestovalo i několik slepic, a dokonce i kráva, která během jedné z bouří zažila pořádné vrůšo, když ji museli pomocí sítí vytahovat z vln. Byla prý celá obalená řasami a nikdo už ji pak jinak neřekl než Mořská panna.
Příjezd do nového domova byl zcela odlišný od představ natěšených Dobrodruhů. Půda, kterou dostali, byla zarostlá pralesem, na místo, jež dostalo název Puhoi, bylo možné doplout pouze po řece. Těžké začátky pomohli osadníkům překonat domorodí Maorové - my jsme si na výstavě vyzkoušeli jejich originální tetování a také jsme se naučili maorský bojový tanec haka.
Kromě dobrodružného putování pro nás bylo velkým zážitkem také to, že jsme se náhodou nachomýtli k televiznímu natáčení a na krátkou chvíli jsme se pak ocitli v reportáži pořadu Toulavá kamera. Příběh Dobrodruhů měl pro nás zvláštní kouzlo, protože lidé, kterých se týkal, žili a pracovali na místech, která důvěrně známe a kdo ví, zda někteří z nich nebyli dokonce naši příbuzní. Na památku jejich cesty je v kostele na Křížovém vrchu umístěna dřevěná plastika lodi.
A právě na Křížový vrch směřovala naše srpnová výprava. Tentokrát už jsme šli hezky po svých a odměnou za výstup na vrchol nám byl nádherný výhled z rozhledny a vlastnoručně opečené špekáčky.
Také v novém školním roce budeme o víkendech vyrážet na organizované turistické pochody nebo vlastní akce. Děti, které by se k nám chtěly přidat, mají možnost kdykoli přijít a vyzkoušet si, zda by se jim naše společné putování líbilo. Závazné přihlášky a platba členských příspěvků na rok 2017 proběhne začátkem prosince. Informace a fotografie z akcí naleznete ve vývěsní skříňce u základní školy nebo na webových stránkách kct-chotesov.webnode.cz v sekci TOM "Borovice".
Fotografie z akci jsou k vidění ZDE.
Hana Duffková
